top of page

Artists

Hubalek

Jakub Hubalek (1983)

Jakub Hubálek is one of the important mavericks of the youngest generati- on of artists. He arrived on the Czech art scene in 2010, when he graduated from the Drawing Studio at the Academy of Fine Arts in Prague. His relationship with drawing is crucial to his concept of the image, and it is in this relationship that all the features that make his work immediately recognisable and exceptional reside. Hubálek balances a focus on black and white tonality, which he developed in green monochromes, with a sense of contrasting forms within the framework of the visual structure. On the one hand the descriptiveness of the forms are on the boundary of the photographs he takes as his model, while on the other they are impulsive, expressive inputs that disrupt the perfect illusiveness of said descriptiveness. The tension between these two poles of expression [precision vs. gesture] creates a world characterised by a fluid, contradictory atmosphere, behind which we feel the ambivalent view of the introvert: sometimes critical, sometimes sober, but often subversive or captivatingly melancholic.

  • Instagram
Tytykalo

Jakub Tytykalo (1984)

Malíř Jakub Tytykalo (1984) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošel ateliéry grafiky, kresby a sochařství. Malbě se věnoval na Universidad Complutense de Madrid ve Španělsku. Je laureátem Art Prague Young Award 2017. Charakterická je pro něj kombinovaná výtvarná zkušenost, která se také přenáší do jeho vizuálního jazyka. Formálně navazuje na odkaz mezinárodní moderny – především surrealismu a kubismu. Jeho malba je typická proměnlivým koloritem od zemitých barev po studené tóny, které ji charakterizují dnes. Nedoslovné motivy se  nacházají na pomezí krajiny, zátiší a žánru. Jakub Tytykalo patří mezi umělce vysočanského Studia Prám. Samostatně vystavuje především v respektovaných pražských galeriích (Berlínskej model, Bold Gallery, The Chemistry Gallery, Trafo Gallery), ale realizace má i ve veřejném prostoru. Svůj nejznámější mural vytvořil v roce 2021 v Praze 7 na kultovním místě v blízkosti stanice metra Vltavská. 

  • Instagram
portraitphoto.jpg
Ondruskova

Kateřina Ondrušková (1991)

Autorkou již třetího projektu PLATFORMY 15 je Kateřina Ondrušková (1991), představitelka nejmladší umělecké generace. Je absolventkou malby na pražské akademii (2013 - 2019), kde postupně prošla celkem třemi ateliéry výrazných uměleckých individualit, které pomáhaly formovat její vlastní vizuální jazyk. Intuitivní vrstevnatá expresivní malba Kateřiny Ondruškové je ukotvena v realitě a disponuje parametry příběhového vyprávění. Často vychází přímo z osobní mytologie. Ústředním tématem, procházejícím zatím prakticky celou její tvorbou, jsou prvky živé i neživé přírody, například květiny nebo kameny, které ovšem často slouží i jako indikátor různých aspektů lidského života. Kateřinu Ondruškovou zastupuje Double Q Gallery z Hongkongu, která její práce kromě jiného v březnu 2023 představila v rámci Symbiosis 2.0 - VIP sekce, Art Basel Hong Kong

  • Instagram
ondruskova.jpeg
Machyckova

Renata Machýčková (1988)

Narodila se v roce 1988 ve Valašském Meziříčí, žije v Bergamu v Itálii. V roce 2013 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala v ateliéru malby Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Má za sebou stáže v ateliéru Václava Stratila na FaVU v Brně a na Middlesex University v Londýně. Kromě malby používá i specifické výtvarné techniky, ať už je to práce s voskem nebo řezání skalpelem do listů papíru ve výsledku ne nepodobným krajce. Její práce kombinuje svižnou kresebnou expresivitu s odkazem k lidovým rukodělným technikám založeným na ornamentální redukci. Vystavuje v České republice a Itálii. 

foto.jpg

Michaela Červená (1997)

Narodila se v roce 1997 v Karlových Varech. Studovala textilní design na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 2019 absolvovala stáž v ateliéru textilu na MOME v Budapešti a o rok později na pražské UMPRUM. Momentálně žije a tvoří v Praze. Profilovala se zejména jako malířka. Většinou maluje na nenašepsované plátno. Pracuje intuitivně, ale její expresivní barevné záznamy jsou inspirovány konkrétními situacemi a místy. Kromě malby věnuje pozornost také textilu. Vytváří ručně tkané tapisérie nebo kombinuje malbu s výšivkou. 

  • Instagram
cervena_photo.jpg
Cervena

Jiří Petrbok (1962)

Jiří Petrbok (nar. 1962 v Kladně) studoval v letech 1984–1990 na AVU v Praze (prof. R. Kolář, prof. J. Sopko), od roku 1995 působil jako odborný asistent na AVU v Praze v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové. Od roku 2011 - 2023 tento ateliér vedl.
Jiří Petrbok dnes patří mezi absolutní klasiky české výtvarné scény. Od poloviny 90. let systematicky pracuje s fenoménem člověka. Chápe jej jako element a určité měřítko, ze kterého jeho obrazy vycházejí a který je určuje. Petrbok lidské tělo vystavuje utrpení, deformacím a různým podobám diskomfortu. Ačkoliv je člověk, zejména lidské tělo, středobodem většiny Petrbokových děl, často získáváme pocit, jako by byl z obrazu záměrně vyčleněn. Pozoruhodným elementem Petrbokovy tvorby je schopnost ironie a určité grotesky. Petrbok dokáže velmi často děj zasadit do situace, která věci posouvá z pomyslného pásma jistého děsu a úzkosti a vytváří svébytný a nezaměnitelný autorův jazyk, jenž je pečlivou a mimořádnou syntézou mnohaleté tvůrčí zkušenosti.  Jiří Petrbok vedl ateliér kresby na Akademii výtvarných umění v Praze.

profil.jpg
Petrbok

Vladimir 518 (1978)

Vladimir 518 (vlastním jménem Vladimír Brož, narozen 1978) je multimediální umělec a hudebník, který se v průběhu devadesátých a nultých let vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších postav pražské graffiti scény.


Během svého života realizoval velké množství knižních ilustrací, grafického designu, comicsů, divadelní scénografie i volného výtvarného umění. Jeho výtvarné projekty otisklo mnoho prestižních zahraničních časopisů, například německý LoDown, slovinský Stripburger, či anglický Dazed & Confused.


V období let 2004 a 2005 tvořil a žil v německém městě Leipzig, kde se pracovně propojil s progresivní typografickou skupinou Black Red.
Jako scénograf spolupracoval s experimentální divadelní skupinou TOW, s kterou realizoval představení na mnoha světových divadelních scénách. Je členem audiovizuální jednotky SPAM, která se zaměřuje na digitální umění a synchronizaci videa, zvuku, laseru a světel. V roce 2005 nakreslil pro architektonický časopis ERA 21 sérii výtvarných příběhů o československé předrevoluční architektuře, a předznamenal tak velký zájem mladé generace  o tyto specifické stavby.


Mezi lety 2011 a 2015 kreslil a vydával společně  s dalšími českými výtvarníky undergroundové noviny KIX. Mezi lety 2006 a 2021 byl hlavním představitelem rozsáhlé organizace BiggBoss, která produkovala především knižní a hudební projekty, zaměřené na současnou městskou kulturu a umění. Mezi jeho nejznámější knižní publikace patří například trilogie Kmeny (2006, 2011, 2013), analýza současného českého umění Obsese (2015), či rozsáhlý projekt Architektura 58-89 (2022).


Své výtvarné práce vystavoval v Čechách i v zahraničí. Tvoří převážně v pražské umělecké továrně MeetFactory, u jejíhož vzniku v roce 2008 sám osobně stál.


Vedle výtvarné práce je velmi dobře známa i jeho hudební produkce. Vladimir 518 do současnosti vydal sedm řadových alb a tři výběrové mixtapy, natočil i režíroval velké množství videoklipů, a spolupracoval s mnoha předními interprety rozdílných žánrů.

profile.jpg
Vladimir 518

MICHAL ŠKAPA / TRON (1978)

Michal Škapa aka TRON patří do silné generace českých writerů, která se objevila hned v první polovině 90. let a postupně prošel nejzásadnějšími uskupeními své doby, ať už to byla oldschoolová DSK crew, nebo později provokativní a ironičtí CAP. Konfrontoval se i s mezinárodním prostředím, o čemž svědčí i úspěšný atak newyorského metra na přelomu tisíciletí, který se stal jedním z mezníků domácí graffiti subkultury. Jeho kvality potvrzuje i fakt, že se dokázal prosadit v běžném galerijním provozu. Podle J&T Banka artindex patří do první stovky nejúspěšnějších současných českých umělců. Náleží k okruhu autorů legendární pražské Trafačky, téměř patnáct let má ateliér v MeetFactory, s níž spolupracuje. V rámci volné tvorby se vyjadřuje v různých médiích a formátech od muralů, přes malbu akrylem, airbrushem, po site-specific instalace a prostorové i světelné objekty. Je spoluzakladatelem sítotiskové dílny Analog!Bros a blízkým spolupracovníkem labelu BiggBoss. 

foto-skapa.jpeg

Photo: František Ortmann

Skapa

Pavel Dušek (1992)

Pavel Dušek (1992, Hradec Králové) v letech 2012–2018 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby Michaela Rittsteina. Stáž v indonéské Jakartě není jediná jeho zahraniční zkušenost. Svými obrazy označil místa v Athénách, Paříži, Londýně, Benátkách nebo Barceloně. V roce 2021 získal Cenu kritiky za mladou malbu.

dusek_profil.jpg
Dusek

Veronika Gabrielová (1992)

Je česká výtvarnice, která se věnuje kresbě s využitím linky jako prostředku zkoumání. Její plátno slouží jako odrazová plocha zachycující nejen všední okamžiky, které ji definují, ale také spojení jejích cest, vnějších vlivů a úsilí. Kresba je jazykem a linie jsou jejímy vypravěči. Experimentování je Veroničiným vůdčím světlem, které ji vede k tomu, abych ve svých dílech propojovala netradiční materiály, jako jsou neonová světla, výšivu a lesk třpytivých gelových per. V těchto nečekaných kombinacích nachází souznění mezi současností a tradicí, protože čerpá i z jeskynních maleb, které ji vždy fascinovaly. Veroničina díla jsou figurální a realistická, zachycují střípky jejího života - okamžiky, které mají osobní význam. Tyto fragmenty jsou protkány textem, což Veronice umožňuje nejen dokumentovat své zážitky, ale také překračovat hranice a zasazovat je do širšího kontextu. Kresby propojují konkrétní a abstraktní, přičemž její vyprávění často vzniká jako směs syrových emocí i promyšlených úvah. Své místo v tvorbě Veroniky Gabrielové nachází i láska - dichotomie radosti a bolesti srdce. Zkoumáním euforie i žalu odkrývá vrstvy své identity a nabízí divákům pohled na mnohotvárnost lidského spojení. Její práce se stává svědectvím o složitosti vztahů a díky zranitelnosti nachází sílu ve sdílení svých příběhů o odolnosti a růstu.Tvorba Veroniky Gabrielové je v podstatě deníkem její existence - vizuálními memoáry, které zahrnují minulost a zároveň odvážně vykračují do budoucnosti. 

photo_edited.jpg
Gabrielova

Jiří Černický (1966)

Jiří Černický (1966, Ústí nad Labem) je český vizuální umělec, který je znám jako tvůrce experimentálních, intermediálních projektů. Ve své tvorbě se velmi často pohybuje v prostorech mezi médii, kdy není úplně zřejmé, o převahu jakého média se jedná- zda jde například o videoart, vizuální poezii nebo fotografii. Pro jeho práci je často typická sociálně politická angažovanost související s překračováním společenských tabu.


Studoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem a na Umprum v Praze v atelieru Adély Matasové. V roce 1997 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v atelieru Miloše Šejna a Jiřího Davida.


Jiří Černický je lauerátem ceny Jindřicha Chalupeckého, Sorosovy ceny a 48. říjnové ceny Bělehradského salónu. Je finalistou ceny Francis Alice.

profile_cernicky.jpeg
Cernicky

Sofie Švejdová (1990)

Malířka Sofie Švejdová (*1990) patří k nejvýraznějším talentům současné generace českých výtvarných umělců. V březnu 2018 zaujala svými obrazy na prestižním uměleckém veletrhu VOLTA v New Yorku a tento úspěch následně vynesl jméno Sofie Švejdové do popředí současné umělecké scény v České republice i v zahraničí. Plzeňská rodačka vystudovala Střední školu designu v Praze, absolvovala stáž na Královské akademii výtvarných umění v Antverpách a v roce 2014 ukončila studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér malby u Stanislava Diviše a Jiřího Černického). Během studií experimentovala s různými médii, vytvářela nejen malby a kresby, ale také sochy a instalace. Nakonec zakotvila u obrazů, v nichž zpočátku zkoumala téma televizních seriálů a jejich prostřednictvím přešla od narace k abstrakci a nyní se věnuje především velkoformátové abstraktní malbě. Její bezprostřední a spontánní malířský styl zpochybňuje klišé o ženské tvorbě. Její expresivně pojatá štětcová tvorba v sobě někdy nese značnou dávku ironického odstupu, jindy zase odhaluje hluboké vnitřní zaujetí.

IMG-20240423-WA0004.jpg
svejdova

Magdalena Turzová (1978)

Narozena 21. června 1978 v Uherském Hradišti.

Zásadním médiem její tvorby je figurativní malba. Tematicky těží z vlastních životních situací, přičemž se pokouší definovat kolektivní i osobní vztah k obrazům a věcem, které nás obklopují. 


Pracuje jako odborný asistent na katedře výtvarné výchovy v Olomouci, kde vyučuje malbu a kresbu.

turzova_photo.jpg
turzova
bottom of page